Popis

Peluška

Vlastnosti:

Peluška jarní je plodina určená hlavně k zelenému hnojení. V menší míře se používá ke krmení - např. holubů. Peluška jarní se vysévá samostatně nebo ve směsi s podpůrnou obilovinou (ovsem). Příznivě obohacuje půdu o dusíkaté látky, zlepšuje půdní strukturu a působí fytosanitárně. Peluška je rychle klíčící rostlina vytvářející velké množství nadzemní hmoty, vhodná pro osev půdy po sklizni nebo na půdu během vegetačního roku na tzv. zelené hnojení. Svým rychlým růstem dobře potlačuje růst plevelů, brání erozi půdy, chrání půdu před větrnou a vodní erozí. Zvyšuje obsah organických látek v půdě, obohacuje půdu o dusík N, a tím přispívá k zvýšení úrodnosti půdy. Zelené hnojení je druh organického hnojení, při kterém se do půdy zapravuje organická hmota z rostlin pěstovaných za tímto účelem. Zeleným hnojením lze nahradit hnojení chlévským hnojem. Vysévá se do hloubky 5 - 7 cm.

Výsev:

březen až září

Přednosti zeleného hnojení:

• je univerzálním organickým hnojivem, kterým lze nahradit nejméně z 50 % chlévský hnůj nebo dodat do půdy snadno rozložitelnou organickou hmotu
• zlepšuje podmínky pro využití živin minerálních hnojiv
• při užší specializaci rostlinné výroby, zejména při zvýšeném pěstování obilovin, odstraňuje částečně potíže vyplývající z nesprávného střídání plodin
• má příznivý vliv na vodní i tepelný režim půd, na biologickou činnost a jiné vlastnosti (omezuje se neproduktivní výpar, je narušována přirozená ulehlost)
• rostliny na zelené hnojení zabraňují vyplavování živin a přemísťují živiny ze spodních vrstev do ornice (remobilizace živin)
• při použití motýlokvětých rostlin je půda obohacována o dusík (30-50 kg.ha-1) 
• umožňuje lepší rozklad a využití slámy při jejím zaorávání
• chrání půdu před větrnou a vodní erozí – hlavně na otevřených rovinách (větrná), na svazích (vodní)
• omezuje rozmnožování a růst plevelů – hlavně strniskové plodiny, dále v zaplevelených sadech hustý výsev na zelené hnojení potlačuje růst plevelů zastíněním. Jako nevýhoda by se dala označit investice do osevu a čas strávený setím a zapravováním, ale to nám vyrovná investici do zapravování živin jiným způsobem, které taky něco stojí. Běžně používané rostliny na zelené hnojení.

Po vytvoření dostatečného množství zelené hmoty se rostlina zaryje do půdy, kde dochází k jejímu rozkladu. Proces probíhá hlavně za pomoci půdních baktérií a jiných užitečných mikroorganismů, kteří touto činností zvyšují úrodnost půdy. Rostliny na zelené hnojení bychom měli zapracovat mělce do půdy nejpozději začátkem prosince, aby se do jara dobře rozložily. Pokud to nestačíme a porost na záhonu zmrzne, můžeme ho tam nechat až do jara. Vytvoří na půdě ochrannou vrstvu, jejíž zbytky na jaře zapravíme do půdy.